FreshRSS

Zobrazení pro čtení

Jsou dostupné nové články, klikněte pro obnovení stránky.

Delta Force: Hawk Ops má našlápnuto stát se konkurentem pro Tarkov i Battlefield - INDIAN

Prázdniny ještě neskončily a za tento rok jsme měli možnost vyzkoušet skvělé free-to-play hry. Mohli jsme si užít pořádný grind v The First Descendant nebo přežívání v surrealistickém Once Human. Na své si přišli i milovníci stříleček s tituly jako xDefiant nebo Arena Breakout, který nám výborně ukázal, jak by mohl vypadat Escape from Tarkov, kdyby byl zdarma. To, jak by měl vypadat zdařilý extraction žánr v bezplatné podobě, nám ale ukázal i titul Delta Force: Hawk Ops, na který se dnes podíváme.

Delta Force je série, která kdysi dominovala v žánru realističtějších, taktických stříleček z pohledu první osoby spolu s tituly jako Call of Duty nebo Medal of Honor. Delta Force: Hawk Ops se vydává poněkud více mainstreamovou cestou a plánuje se svézt na vlně bezplatných her, které sází na to, že vás zabaví natolik, že si koupíte různé skiny a výhody.

Kupování dodatků a skinu jde snáze, pokud je hra zábavná. A to Delta Force je. I když Delta Force: Hawk Ops obsahuje extraction mód, kterého někteří mají plné zuby, vydržte. Vývojáři z Team Jade mysleli i na hráče, které nebaví neustálé shánění předmětů a bolestivá ztráta drahého lootu. Jedním ze tří hlavních módů je totiž dobývání, jaké můžeme znát ze série Battlefield.

Měli jsme možnost zúčastnit se alfa testování a přinášíme vám dojmy především ze dvou hlavních módů – dobývacího a extraction režimu. Třetím módem je pak remake dílu Black Hawk Down z roku 2003, který má být 1:1 předělávkou nejzvučnějšího dílu serie, nově v Unreal Engine 5 kabátku. Tento mód ovšem není během testování dostupný.

Začneme tím, co znamená extrakční styl hraní. Jste vysazeni na mapě, na které bojujete nejen proti nepřátelům řízeným umělou inteligencí, ale i proti ostatním hráčům. Vaším úkolem je prozkoumat mapu a odnést si co nejvíce cenného lootu a kvalitního vybavení. Pokud vybavení odnesete ven z mapy, můžete jej využít ve vaší základně. Pokud ale neuspějete a někdo vás zabije, ztratíte vše, co u sebe máte. Včetně toho vybavení, které jste našli dříve a vzali si na novou expedici. Ale věřím, že po všech těch extrakčních hrách už asi tento koncept znáte.

Přináší ovšem Delta Force: Hawk Ops v tomto odvětví něco nového? Ano i ne. Pokud se pohybujete ve světě extraction her, pak je Hazard Operation mód v Delta Force: Hawk Ops velmi podobný projektu Arena Breakout, který jsme si mohli vyzkoušet minulý měsíc a který je plně dostupný od 13. srpna. V těchto dvou hrách můžeme cítit silnou inspiraci Escape from Tarkov, avšak jsou mnohem arkádovější a rychlejší. A hlavně zdarma! Delta Force: Hawk Ops však přináší plno akčních událostí na mapě, takže nejde jen o to zabíjet místní vojáky a nepřátele, ale i plnit různé mise, jako je zabití určitých cílů, vykrádání trezoru nebo loupež šifrovaných dat, která je v rámci hodnocení největší výzvou. Věřte, že pokud se tento event objeví na mapě, hráči po sobě jdou jako po uzeném, protože díky těmto šifrovaným datům můžete získat i skiny na zbraně, které se aplikují pokaždé, když vezmete na bojišti daný typ zbraně, takže o něj nepřijdete ani po smrti.

V Rising je skvělý upírský survival - INDIAN

Za poslední roky se v herním světě objevilo mnoho her, ve kterých jste nucení prozkoumat nehostinné prostředí, nejlépe se v něm zabydlet a přežít v tamních končinách co nejdelší dobu. Vikinský Valheim, magický Enshrouded nebo tajemný a hororový The Forest jsou jedny z mnoha her, ve kterých přežíváte. Díky dobrému zaměření v kombinaci se skvěle provedenou hratelností u těchto titulů strávily statisíce hráčů nespočet hodin a není se čemu divit. Stunlock Studios ale přišlo s tematikou, která chyběla. A to upírskou.

Ve V Rising budete muset přežít mezi monstry, divou zvěří a nemrtvými. A bude to opravdová zábava, protože v upírském světě budete hrát za ty, jež jsou na potravním žebříčku nejvýše, za upíry. Neznamená to ale, že se upírů bát nebudete muset, protože ostatní hráči vám šíření vaší dominance mohou snadno překazit.

Pojďme se podívat, jak se Stunlock studiu, stojící převážně za rychlými PVP tituly, podařilo udělat hru, ve které je třeba strávit desítky, ne-li stovky hodin.

V roli upíra se probouzíte po staletém spánku a nestačíte se divit, jak byl svět zahalen do temnoty. Nemrtví si nárokují stále více prostoru pro sebe, okolní fauně i floře už nepřijdete tak nebezpeční a lidé vám nepadají k nohám jako kdysi. Co víc, někteří se dokonce vycvičili do role lovců upírů a naivně si kráčí po světě v domnění, že vás uloví. Nezbývá než znovu vybudovat svůj hrad od základů a ukázat, kdo tomu vládne. 

Temná atmosféra upírského světa je opravdu originální koncept pro vytvoření survival hry s velkým důrazem na PvP souboje, což znamená, že budete potkávat ostatní hráče – upíry, kteří si rádi přivlastní to, co právě u sebe nesete. Díky historii studia Stunlock a jeho předchozím hrám, jako je třeba Battlerite nebo Bloodline Champions, jsou souboje s ostatními hráči opravdu vymazlené. Pokud se ale necítíte na to soupeřit s ostatními a chcete si jen v klidu budovat svůj hrad, je i mnoho serverů, na kterých není dovoleno, aby vás ostatní hráči přepadávali. Hra je uzpůsobena k oběma stylům hraní, což chválíme.

V Rising je survival hra se silnými RPG prvky hraná v izometrickém pohledu. Svoji postavu sledujete zvrchu, ale přesto je plně ovladatelná klávesy WSAD a útoky jsou prováděny myší. Tato kombinace je pro přesné taktické souboje a akční RPG hry velice vhodná a neumím si představit pro tento titul lepší výběr. S mechanikami titulu jste seznámeni hned na začátku v kobce, kde začíná každý hráč.

Nový Zaklínač Geralt a Glum nejsou moc GG, Lara Croft se vrací - NerdFix

Killer nestíhá a tak ho v dnešním NerdTimu nahradí Cerb! Spolu s Vurhorem a Honzasem tak budou řešit spoustu zajímavých témat: Liam Hemsworth se konečně ukázal jako nový Zaklínač Geralt z Rivie. Byl zvěřejněn i trailer na druhou řadu Prstenů moci, známe novinky o novém Tomb Raider seriálu, The Boys se také vrací a uvidíme i nové hrané X-meny! To vše a ještě více živě od 18:00!

Sponzorem dnešní epizody je givery.cz.

7 věcí, které dělá český Gray Zone Warfare jinak a lépe než ostatní extraction hry - INDIAN

Gray Zone Warfare vyšlo dříve, než jsme očekávali a my si přes dva týdny tento český skvost od studia Madfinger Games můžeme užívat. Mnozí hráči přirovnávají hru k Escape from Tarkov, jelikož se rovněž jedná o žánr, který se řadí mezi extraction střílečky. A těch není mnoho. I když se s nimi poslední dobou trhá pytel… Jiní hráči v Gray Zone Warfare vidí mechaniky přežívání podobné například DayZ. My se aktuálně podíváme na to, co Gray Zone Warfare dělá jinak a dokonce oproti podobným titulům lépe.

Na rozdíl od většiny extraction her má Gray Zone Warfare jednu konzistentní rozlehlou mapu, na které se může pohybovat až 48 hráčů. Na jeden server se může připojit 16 hráčů reprezentujících každou ze tří frakcí, které jsou: Lamang Recovery Initiative, Mithras Security Systems a Crimson Shield International. Z bezpečí základny vás vždy vyzvedne vrtulník, díky kterému se dostanete na důležité záchytné body na mapě.

Stejně tak to funguje i naopak, jakmile splníte misi nebo se prostě rozhodnete, že už máte pěší túry dost, zavoláte si z určitých bodů odvoz, který vás dostane zpět do bezpečí vaší základny. Ale dávejte pozor, protože tyto strategické body bývají mnohdy stejné pro všechny tři frakce a můžete tam narazit na typické campery, kteří čekají, až se jim odhalíte při cestě k vrtulníku nebo od něj. Právě to cestování vrtulníkem řadí hru mezi extraction tituly. Což znamená, že se někam dostavíte, vystřílíte, co můžete, posbíráte předměty do svých kapes a batohu a mizíte domů. Ale klidně se můžete rozhodnout ve městě jen tak přežívat, sbírat předměty a kazit ostatním frakcím plány, což je přidaná hodnota Gray Zone Warfare. A že nás to přežívání ve městě či přírodě baví, všechna ta zeleň okolo vypadá naprosto nádherně.

Tales of Kenzera: ZAU - Krásná plošinovka, ale špatná metroidvania - INDIAN

Předci nám po své smrti mohou zanechat mnohé: vědomosti, majetek a příběhy, které nám pomohou se vyrovnat s bolestivou ztrátou. Přesně takový příběh zanechá otec truchlícímu chlapci. Povídku, která nás zanese do fiktivní země Kenzery, kde se pokusíme v roli šamanského válečníka Zaa osvobodit svého otce ze světa mrtvých. Touto strastiplnou cestou nás bude doprovázet bůh mrtvých Kalunga. Pojďme se tedy podívat, co si pro nás připravila kouzelná, ale zároveň nehostinná země.

V roli hlavního hrdiny, mladičkého šamana Zaa, se dostáváme do kouzelné země Kanzery, abychom nabídli bohu smrti Kalungovi oběti tří démonických monster. Kalunga nám na oplátku nabízí oživit našeho otce. A to je velice výhodný obchod. Sice je Kalunga smrťák, ale v jádru je to dobrák. Dokonce až takový, že nám nabídne i asistenci během naší cesty a bude naším rádcem jak cestovním, tak i emočním. Tohle je hlavní myšlenka příběhu, který zažijete. A zní opravdu hezky. Titulu rozhodně sluší i zasazení do africké kultury, konkrétně bantuské, což jsou původní jižní až středo-africké etnické skupiny. Vystižení africké mytologie se opravdu povedlo.

Tales of Kenzera je 2.5D metroidvania podobně jako Ori či Hollow Knight. Teda alespoň se za to oficiálně vydává. Z mého pohledu se jedná o velice povedenou plošinovku, ale o nepovedenou metroidvanii.

Žánr metroidvania se vyznačuje určitou nelineárností, skoro až nutným vývojem postavy a mapou, kterou hráč prozkoumává, ale naráží na prostory, do kterých se ze začátku nedostane. Obtíže neplatí jen pro místa, ale i pro nepřátele, proti kterým musíte získat určitý trénink, než se vrátíte je porazit. Tato pravidla spojuje perfektní design světa a jeho rozvržení, aby vše fungovalo. Skoro až bezchybný příklad je právě výše zmíněný Hollow Knight.

Tales of Kenzera se o tyto prvky pokouší, až na to, že každý z nich má jedno velké ale.

Se šamanem Zaem budete procházet krásnou a rozlehlou mapou obsahující čtyři dějové akty, přičemž každý se odehrává v jiné oblasti.Ikakarambanské vrchy, Ikarianské lesy, nebo nepřejícné Itšokanské vulkány otestují vaše dovednosti.

Každá z těchto oblastí nabízí krásné zpracování a specifické nepřátele. Stejně jako hry označené slovem metroidvania, i Tales of Kenzera nabízí portály, díky kterým se můžete vracet na předešlá místa, abyste prohlédli neprobádané oblasti. Bohužel tyto teleporty bych označil jako naprosto bezdůvodné. Příběh vás vede převážně jednou hlavní cestou. Ostatní odbočky působí až zbytečně. V podstatě si někde na minutku odskočíte, vyzvednete si bonus v podobě rozmluvy se sochou, která vám přiblíží svět Kenzery, rozbijete orb se zkušenostmi (kterých není mnoho a mnohdy nestojí ani za tu odbočku) nebo naleznete vylepšení pasivní dovednosti. Ale jedná se o tak malé odbočení z cesty, že to většinou stihnete na první dobrou. A když ne, nic se neděje.

❌