FreshRSS

Zobrazení pro čtení

Jsou dostupné nové články, klikněte pro obnovení stránky.

DESKOVKA: Kudy? Tudy! – Nebyl jsem tady už?…

Ve hře „Kudy? Tudy!“ se s kamarády vydáte na dvoudenní výlet do úžasného velkoměsta. Každý hráč má vlastní tajnou mapu míst, která chce navštívit, ale bude potřebovat pomoc od ostatních hráčů, aby se k nim dostal. Ve hře se budete střídat na tazích a hrát za cestovatele i za domácí obyvatele města tak, abyste navštívili co nejvíce míst. Po cestě budete také sbírat zlaté suvenýry, které naleznete. Ale má to háček. Přesně jako když se ptáte na cestu v cizím jazyce: máte k dispozici jen pár slov, pomocí kterých říkáte, kam se chcete dostat. Bon voyage!

Party hry byly, jsou a budou nedílnou součástí každé domácnosti. Někdo preferuje blbnutí, co to jenom jde, jiní spíše vědomostní záležitosti a my jsme nejraději, když se skloubí obě vlastnosti dohromady. Kudy? Tudy! je lehce edukativní kousek s prvky hádání myšlenkových pochodů spoluhráčů ve stylu Krycích jmen, vydaný pod záštitou ADC Blackfire.

Kooperativní hra pro 2 – 5 hráčů, přičemž doporučíme 4, jelikož se nabízí „house rule“ pro hraní 2 vs 2, je tematicky zasazena do prostředí čtyř obrovských měst světa. Tokia, Paříže, Londýna a New Yorku. Každé z nich nabízí kompletně odlišný herní plán jak tématem, tak stylem kresby každého obrázku. Právě art bude to, co Vás na první pohled zaujme nejvíc. Když k tomu připočteme masivní dřevěné figurky, pevný herní plán a řekněme průměrný materiál kartiček, který by by stál spíš za obalení kvůli běžné manipulaci, včetně míchání, tak získáme velice nadprůměrný kousek, co se materiálu týče.

Jak jsme již zmínili, hra si bere určitou inspiraci z legendárních Krycích jmen. Vylosujete si náhodnou mapku, která znázorňuje body, jenž chcete navštívit a ostatním musíte v časovém intervalu 4 minut napovědět, které to jsou. Samozřejmě jim to prostě říct by nebyla taková zábava, a tak jediné co budete mít k dispozici je 10 kartiček se slovy, které mají buď pozitivní reakci, či negativní (například Rychlý – Není rychlý) a šipku, jakým směrem se máte vydat. Nejzábavnější je poté fakt, že při neuhádnutí již první stopy jsou spoluhráči ztraceni, a i přesto se musí vynasnažit vytipovat vše, o co se Váš myšlenkový pochod pokusil.

Jak asi tušíte, jedná se o velice krátký počin, který lze silně modifikovat různými „house rules“, avšak velice ZÁBAVNÝ a INTENZIVNÍ počin. Vždy jsme se u hry nasmáli od začátku do konce, někdy jsme dosáhli kýženého cíle, jindy jsme nezvládli už první nápovědu a ve všech případech jsme se skvěle bavili. Zde musím vyzdvihnout překlad vydavatelství, které zvládlo přeložit tak šílená slova jako třeba „čilé“, či „spletité“. Pokud jste milovníky Krycích jmen, tak toto je pro vás Must have počin a pokud jste je nikdy nehráli, toto bude pro Vás ten skvělý začátek. PS: součástí balení jsou i decentní brožurky popisující všechny obrázky a jakým způsobem souvisí s tématem daného města.

CZ Distributor: ADC Blackfire

Počet hráčů: 2–5 (doporučujeme hraní ve čtyřech)

Přibližná herní doba: 45 minut

Doporučený věk: 10+

Článek DESKOVKA: Kudy? Tudy! – Nebyl jsem tady už?… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

DESKOVKA: Barcelona – Znovuobnovení města po rozpadu pevnosti…

V polovině 19. století byla Barcelona již témeř 150 let považována za strategickou pevnost pod správou armády, a proto nebylo dovoleno rozšiřovat město mimo jeho hradby. V důsledku toho se domy a továrny tísnily na omezeném prostoru a Barcelona se stala nejlidnatějším městem celé Evropy. Krátce pote, co byly hradby konečně zbourány, představil Ildefons Cerda, považovaný dnes za zakladatele urbanismu, svůj projekt nové části Barcelony, jež byla tak zoufale zapotřebí.

Ve hře Barcelona se ujmete role stavitelů z 19. století, kteří se podílejí na rozšiřování města. Vašim úkolem bude stavět domy, kde naleznou přístřeší obyvatelé, kteří se rozhodli opustit staré město. Dále budete stavět ulice, vytvářet tramvajové linky a zajišťovat veřejnou infrastrukturu. Můžete dokonce experimentovat s modernismem, novým architektonickým a uměleckým stylem, který získává na oblibě mezi boháči.

Sám bych hru lépe nepopsal, jako tomu je ve výtahu z pravidel výše. Nová kompetitivní hra vydaná v českém překladu společností Albi, primárně dimenzovaná pro 3 hráče, přináší hned několik do sebe zapadajících unikátních mechanik v nádherně tématickém světě města Barcelony. Hra nevtáhne jenom díky neuvěřitelně vybalancovaným akcím, ale i nádherně zpracovaným komponentám z perfektního materiálu.

Hlavní alfou a omegou celého opusu jsou povinné kroky, které se nezdají nijak zajímavé na první pohled, avšak během hraní první, druhé, třetí partie zjistíte, jak moc je důležité nad nimi přemýšlet. V principu se jedná o klasický worker-placement, kde položíte dva měšťany na sebe a spustíte příslušné akce. Kromě těch však po splnění akcí musíte zkontrolovat podmínky pro stavbu obytné budovy. Ta musí být vždy postavena, pokud je to možné a přibližuje Vám tak potenciální konec hry, který nemá předem stanovený počet kol. Díky tomu, že měšťané odejdou do postavené budovy zároveň opět odemykají použitou akci pro nové příchozí. Hře tato pomyslná akce stavby domu dodává dodává neuvěřitelné grády. Jednak využití měšťanů zvyšuje celkové body, ale zároveň může aktivovat jiné dílčí akce jako je postup na různých stupnicích. Funguje to zde perfektně a nějak si neumím představit, jak lépe by to šlo vymyslet, aby vše drželo téma daného konceptu.

Těchto akcí je celkem 11, některé zajímavější, některé méně, avšak důležitý je element jejich spouštění. Herní plán je přizpůsoben skutečnému městu, čili posázen ulicemi primárně ve vertikálním a horizontálním směru, přičemž křížení těchto ulic přímo nabádá pro tento, již zmíněný, worker-placement. Vždy tak aktivujete minimálně dvě akce „ze shora“ a „zprava“. V základu předtištěné akce jsou sice příjemně fungující, nicméně jsou k dispozici i destičky, kterými tyto efekty můžete zrandomizovat. Díky tomu vzniká fenomenální znovuhratelnost a není třeba se bát, že by hra v určitých kombinacích byla nehratelná z pohledu možností, či zábavnosti. Když k tomu připočítáte ještě fakt, že středem do kříže vede jedna ulice, která Vám může spustit ještě třetí akci, která taktéž může být náhodně zmodifikována, dostáváte skoro kompletně jinou hru.

Jak hra ubíhá, město se pomalu začíná doplňovat žetony z Vaši hráčské desky. Herní plán tak začíná být urbanističtější, zatímco ten osobní odemyká více možností. Jako perfektní příklad uvedeme „inventář“. Ten je uzamčen dlažebními kostkami a když si jej přejete rozšířit, musí být zkrátka někde udány. Vložíte je tedy do oblasti „chodníku“ na vedlejším herním plánu, díky čemuž získáte i jednorázový bonus. Váš benefit tedy nebyl pouze rozšíření inventáře, ale zároveň i třeba surovina a body na konci hry. Tímto způsobem poté fungují i křižovatky, cesty, cestující tramvají atd.

Přišlo nám až neuvěřitelné, jak fenomenální počin skrývá tato krabice. Naprosto všechny akce jsou skvěle vybalancované. Nenarazili jsme tak ani na jednu, kterou bychom vyloženě nechtěli dělat. V kombinaci s parádní tématikou, která naprosto vtáhne a nepustí až do konce a ve finále skvěle vymyšlené ukončení hry stavbou domů, ve kterých budou žít nový měšťané, dostáváte absolutní opus letošního roku a uvidíme, zda v tomto žánru bude v roce 2024 překonán.

CZ Distributor: ALBI

Počet hráčů: 1–4 (doporučujeme hraní ve třech)

Přibližná herní doba: 60 – 90 minut

Doporučený věk: 14+

Článek DESKOVKA: Barcelona – Znovuobnovení města po rozpadu pevnosti… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

DESKOVKA: Dorfromantik – Večery ve dvou při stavbě vesničky? Proč ne…

Dorfromantik, jak krásné to místo plné svěžích luk, průzračné vody, voňavých lesů a klidného sousedství. Digitální verze této hry sklízí jedno ocenění za druhým, a tak jsme se dočkali i deskové verze, která je tak perfektně zpracována, že získala ocenění Spiel des Jahres 2023.

Jestli se dá o nějaké hře, kdy říct, že způsobuje duševní satisfakci, tak je to právě tato. Posezení u večerního stolku s partnerem, či partnerkou a vytváření malebné vesničky, přináší potěšení nejenom pro duši, ale i pro oko. Žádný zbytečný text, krátká pravidla a hurá na hraní.

Princip je skutečně jednoduchý na pochopení, ale zároveň příjemně komplexní pro nahrání co nejvíce bodů. Stejně jako v digitální verzi, máte k dispozici určitý počet hexů, obsahující různé druhy krajiny, které se snažíte propojit mezi sebou podobně jako Domino. Jak ale asi tušíte, nic není jenom tak. Kromě malebné vesničky s přírodou, obsahují některé destičky potoky a koleje, které musí vždy navazovat na sebe. Dostáváte se tak do situací, kdy by se některé na sebe fakt hodili, ale potůček vám kazí vaše plány. Aby toho nebylo málo, tak ještě navíc plníte úkoly, které tvoří většinu bodů. Tyto drobné „questíky“ způsobují notnou dávku adrenalinu, jelikož Vás motivují ke specifické velikosti dané krajiny. Pokud tak vytáhnete úkol, aby kolejiště mělo přesně pět dílků, tak zaměření je jasné, pořádně se připravit a doufat, že to pěkně přijde.

A teď za nás to nejlepší. Prvek objevování. Kromě samotné hry, která je perfektně vybalancovaná, neuvěřitelně zábavná, když si chcete užít klidný večer a nepotřebujete potit mozky, hra obsahuje uzavřené krabičky „s překvapením“. Většina z Vás už asi tuší, že pro jejich otevření je potřeba splnit specifické úspěchy (achievementy), které Vás budou provázet od začátku do konce průchodu hrou. Sice se nejedná o legacy opus (legacy = po dohrání už nelze ve hře pokračovat), nicméně její nejzajímavější prvek už prostě nebude k dispozici. Ačkoliv každá partie trvá i se setupem přibližně 20 minut, na otevření všech úspěchů Vám nebude stačit ani 10 hodin.

Když to tedy shrneme. Dostali jsme na stůl hru, která je věrnou kopií digitální verze, ze které vychází. Je svižná, jednoduchá na pochopení, komplexní na získání co nejvíce bodů. S legacy prvky jako je odemykání úspěchů a krabiček, avšak i po odemčení všeho je hra bez problémů hratelná. Kvalitní materiál, nádherný design a… já už nevím, potřebujete vědět víc? Plný počet.

CZ Distributor: TLAMA Games

Počet hráčů: 1–6 (doporučujeme hraní ve dvou)

Přibližná herní doba: 60 minut (počítejte max. 30 minut)

Doporučený věk: 8+

Článek DESKOVKA: Dorfromantik – Večery ve dvou při stavbě vesničky? Proč ne… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

DESKOVKA: ISS Vanguard – Mezihvězdný survival…

V roce 2028 jsme objevili data zašifrovaná do krátké sekvence genetického kódu sdílené všemi pozemskými organismy, zděděné po našem posledním společném předkovi. Každá buňka na planetě obsahovala mapu hvězdné oblohy, která ukazovala k místu ležícímu uvnitř našeho galaktického ramene. Trvalo celou další generaci, než došlo k realizaci největšího stavebního projektu lidských dějin: ISS Vanguard, první vesmírné lodi schopné mezihvězdných letů, sestavené kolem jádra mimozemského vraku nalezeného v hloubi Sibiře.

– Kapitán Morgan Wayman, velící důstojník ISS Vanguard

Než začneme, tak bych jenom rád upozornil, že i přes veškerou snahu zamezit jakýmkoliv spoilerům je možné, že něco málo informací vyplyne na povrch. Hra je zkrátka natolik objevitelská, záhadná a příběhová, že zamezit jakémukoliv úniku zkrátka nelze.

ISS Vanguard je silně kooperativní vesmírné dobrodružství pro sice až čtyři hráče, ale silně Vám jej doporučíme hrát maximálně ve dvou a to jenom pro sdílení zážitku. Spolu tak můžete otevřít naprosto gigantickou krabici, vyloupat a složit veškeré komponenty, což Vám na první sezení zabere dobré dvě hodinky a připravit se na tutoriálovou misi, která v našem případě zabrala 6 hodin do prvního oficiálního uložení. Jak už jste asi pochopili, tak se nejedná o herní kousek pro každého. Používání obsahu krabice bych tak přirovnal k jiné obrovské hře Gloomhaven, kde je zkrátka více než vhodné mít k dispozici velký stůl, ze kterého není potřeba sklízet komponenty aby jakékoliv hraní zkrátka mohlo navázat bez opětovného setupu. My tuto možnost měli a tak jsme hráli a hráli a hráli.

Nahlédnout pod víko je jedna velká radost. Ilustrace všech karet krásně vystihuje Sci-fi tématiku cestování vesmírem. Miniatury si přímo říkají o nabarvení. Obaly karet jsou nejenom funkční, ale mají i svůj herní mechanismus a ve finále Sešit pravidel, Planetopedie, Palubní deník, Operační deník, Atlas planetárních soustav, Lodní kniha a komiksový prolog posouvají veškeré herní dění o úroveň víš. Připravte se tak na různá vyhledávání v gamebooku, společné rozhodování v příběhu a ve finále i zapisování mimořádných aktivit. Co nás však poměrně zamrzelo je produkční hodnota spousty komponent. Krabičky sekcí, ve kterých uchováváte svoje akční karty a kostky, jsou z toho nejlevnějšího a nejtenčího plastu a spousty desek jsou z toho nejměkčího  papíru, takže se kroutí co to jenom jde. Ve finále se to však dá i odpustit, jelikož s těmito komponenty běžně neprobíhá manipulace a tak zkrátka mohou jenom ležet.

Hra jako taková by se dala rozdělit do dvou sektorů: Průzkum planety a Řízení lodi. Po odehrání obou jste teprve vyzvání k uložení hry. Je sice pravda, že čím déle hrajete, tím je hra rychlejší, jelikož zkrátka máte osvojená pravidla, avšak stejně počítejte s cca 3 hodinovým hraním obou sektorů dohromady. Průzkum planety je hlavní herní mechanismus, kde zkrátka budete přistávat v různých oblastech a řešit jejich mise, ať už to jsou místní neduhy, sběr materiálů, či zkrátka objevování okolí. V řízení lodi poté využijete nasbírané materiály a zkušenosti k vylepšení posádky, přepravní lodi a samozřejmě samotné ISS Vanguard.

Vyrážíme na první misi! Té se účastní vždy čtyři týmy v čele s veliteli daných sekcí. Ačkoliv jsou sekce rozděleny Bezpečnost, Vědu, Průzkum a Techniku, tak herně kromě práva veta při rozhodujících situacích a v rozdílném počtu kostek, nemají žádný význam. Ve hře dvou hráčů navíc každý ovládá dvě tyto sekce, ale i tak se tváří všechny samostatně. Kostky jako takové jsou velice rozličné. Nejenom, že se liší ve třech barvách což má svůj význam, ale zároveň má každá z nich jiné množství potřebných symbolů na stranách. Tyto symboly si tu vysvětlovat nebudeme, ale asi lze odtušit, že jejich hození je potřeba pro splnění podmínek během misí. Pokud tak nejste fanoušci řešení situací za pomocí kostek, tak tento titul rozhodně nebude pro Vás, avšak pokud na ně máte prostě jenom smůlu, tak je zde spousta situací, díky kterým budete moc přehodit, či přetočit danou kostku. K tomu všemu má každá sekce ještě své akční karty, které Vám během těchto situací napomáhají a při nabírání frček pro své velitele vznikne i decentní deckbuilding, který zajisté ocení labužníci této mechaniky.

Každá „postava“ teď může začít řešit své akce. Těch je v základu pět. Přesun, Odpočinek, Příprava, Odlet a Zvláštní akce, která je alfou a omegou. Tyto akce, alias základní herní mechanismy, jsou velice intuitivní a tak je v celku jasné, že pohyb slouží pro přesun, odpočinek pro obnovení kostek a zvláštní akce pro řešení situací na políčku, na kterém právě stojíte. O čem my si však povíme, je pozadí těchto herních mechanismů. Každá mise vám kromě příběhu přinese i různé podmínky, které musíte plnit. Jednou tak pro pohyb musíte hodit kostkou zranění a jindy rovnou vypotřebovat barevnou kostku. Když budete chtít obnovit své kostky odpočinkem, tak musíte vypotřebovat materiál, který jste si na planetu dovezli a to je samozřejmě v omezeném množství atd. Ve finále se tak můžete čistě hnát pouze za svým cílem a minimalizovat tak potenciální ztráty. My však doporučujeme nespěchat a snažit se objevovat svět co to jenom jde a to i za cenu potenciálního neúspěchu.

Ať už mise skončí úspěchem, či neúspěchem, vracíte se zpět na ISS Vanguard do druhé části hry, což je správa samotné vesmírné lodi. Zde tak očekávejte léčení posádky, výzkum nových organismů, vývoj nových součástek lodi, či vybavení pro jednotky a v neposlední řadě přípravu na další misi. Celý tento proces zabere na začátku přibližně hodinku, ale postupem času se vše zrychlí.

ISS Vanguard obsahuje gigantické množství obsahu avšak pouze jeho minimum Vám mohu zmínit, jelikož objevování už i samotných pravidel je zábava sama o sobě. Můžete tak očekávat zapečetěnou obálku plnou překvapení, několik plot twistů v průběhu samotného hraní, tajné karty, které je velice těžké během průchodu objevit, parádní příběh pro milovníky Sci-fi a spoustu dalšího. Pokud bych to měl shrnout, tak očekávejte nadupanou mezi-planetární hru na desítky, ne-li stovky hodin, plnou kooperace, zvratů, příběhů, objevování a zničených zad u kroucení se na židli. Pokud si nemůžete udělat čas na hraní pár hodin v kuse a musíte odbíhat například kvůli dětem, tak tento opus opravdu není pro Vás a zvažte jeho zahrání až tu možnost mít budete. Ošidili byste se tak o zážitek, který pro někoho může být i na celý život. Pokud jste navíc milovníky vesmíru a her tohoto žánru, tak si i ten poslední bodík v závěrečném hodnocení přičtěte.

CZ Distributor: ALBI

Počet hráčů: 1 – 4

Přibližná herní doba: 120 minut (reálně počítejte 2x tolik na každou partii do uložení)

Doporučený věk: 13+ (doporučíme spíš dospělé publikum)

Článek DESKOVKA: ISS Vanguard – Mezihvězdný survival… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

DESKOVKA: Lords of Ragnarok – Boj o Yggdrasil začíná…

„Ve hře Lords of Ragnarök ztělesňují hráči hrdiny ze severských mýtů, kteří dobývají území, bojují se zuřivými nestvůrami a staví monumenty severským bohům. Postupně se střídají v tazích po směru hodinových ručiček, dokud některý z nich nesplní jednu ze tří podmínek nutných pro vítězství NEBO hra neskončí Ragnarökem.“

– Cíl hry

Jak již popisek naznačuje, co je našim osudem je nyní jasné. Vyrážíme vstříc Valhalle ať už nás to bude stát cokoliv. Seberte tak partu až čtyř přátel (nebo ještě lépe nepřátel) a usedněte ke stolu, kde nezůstane kámen na kameni. Připravte se tak krvelačné souboje, modlitby kněžích, lov monster v podání legendárních hrdinů a ve finále možná i skolení božského Lokiho.

Co na první pohled zaujme je naprosto gigantická krabice, plná figurek, které přímo křičí, aby se nabarvili. Insert je sice vcelku nešikovný a je velká škoda, že neobsahuje předtištěný manuál, co do kterého slotu patří, avšak cením, že se počítá s obalením karet, a tak je přihrádka na ně dostatečně naddimenzovaná (obávám se však, že větší prostor bude spíš kvůli kartám z rozšíření než kvůli obalům, ale to netuším, takže za mě pěkné plus). Ve finále si připravte na první hru i přibližně dvojnásobek času, než budete potřebovat na jakoukoliv další, jelikož budete muset vyplokávat spoustu žetonů, a hlavně skládat figurky armád. Abyste byly v obraze, tak první setup nám trval něco přes hodinu.

Myšlenka herních mechanik je poměrně plochá. Vylepšuj armádu nebo se s ní pohybuj. Pokud skončíš na poli s nepřítelem, začni souboj – klasický area-contol. Jak ale asi tušíte, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. To, co je třeba hlídat a možné dělat vystačilo na obě strany třech „lama karet“, což nejednoho hráče dokáže odradit. Díky tomu první hry a obzvlášť první kola umí potrápit mozek a nervy při čekání ostatních hráčů. Pokud však máte stálou partu, která tento žánr area-controlu vyhledává, tak se nemusíte bát. Poměrně rychle se Vám vše dostane pod kůži a začne to parádně odsýpat.

Konečně se tedy dostáváme ke konkrétním mechanikám a dost možná Vám budou připomínat legendární Bloodrage. Obrovská mapa v centru s Yggdrasilem tvoří alfu a omegu celého opusu. Po ní se netouláte pouze vy, jakožto hráči, ale zároveň monstra z bájí a samotný Loki. Vše je rozděleno na tzv. území a regiony v nich, které mají svůj význam. To, jaké regiony budete zabírat samozřejmě není jenom tak. V některých se nachází osady, které můžete využívat k vylepšování armád, v jiných se nachází chrámy, ze kterých můžete verbovat kněží k božským monumentům. V každém případě na jednom regionu může být pouze armáda jednoho hráče. Pokud by tedy přišla návštěva odjinud, je potřeba si začít vysvětlovat, kdo je tu pánem. Souboj probíhá poměrně jednoduše. Porovná se hodnota armády a přidá se bojová karta, kterou hráč může a nemusí využít. Oproti právě zmíněnému Bloodrage je karta viditelná od začátku, jak vítěz, tak poražený ji zahodí a poražený se pouze stáhne na své vedlejší území s drobnými ztrátami. Často tak dochází ke strategickému uvažování, jestli raději armádu stáhnout bez použití karty nebo bojovat co to jenom jde.

Zabírání těchto regionů má tak svůj význam v samotné honbě za cílem. Okamžitě skončíte když:

  • Jeden hráč obsadil všechny regiony na třech územích
  • jeden hráč vlastní pět regionů s postaveným chrámem
  • jeden hráč porazí Lokiho (ještě si decentně vysvětlíme)
  • spustí se Ragnarök

Ragnarök, neboli soudný den, nastane ve chvíli, kdy se naplní předurčená proroctví během akce monumentů (tj. cleanup fáze, kterou není nutné detailně popisovat). Z mého pohledu se jedná o nejčastější způsob konce a svým způsobem je nejjednodušší jej spustit, jelikož se na něm podílí všichni hráči. No ale co to poražení Lokiho? Každý si chce přeci porazit svého severského boha.

Oproti většině jiných her, zde je hrdina a armáda naprosto odlišná entita. Mohou tak sdílet stejná pole s jinými hráči a žádný souboj nenastane. K čemu tedy hrdina slouží? Existuje několik akcí, jako je uzurpace, která slouží k převzetí regionu pod nadvládu hráče, a to i bez armády; navazování spojenectví; vybírání run z kováren atd. Avšak ta nejdůležitější, je samotný lov příšer. Porazit monstrum tzv. „na první dobrou“ je takřka nemožné, ale proč to nezkusit! Odměna umí být totiž dost sladká, jako je například přidání kněžího do armády, získání runy, či dokonce převzetí kontroly nad specifickým artefaktem. Při vyvolání souboje tak jiný hráč dostane na starost bojové karty monstra a válka začíná. Tyto akce umí být příjemně intenzivní, a to i přesto, že hrdina nemůže nikdy umřít. Jaký je tedy trest za nezvládnutí příšery? Poškození, ale nejen tak ledajaké. Každý hráč má totiž k dispozici desku hrdiny, která má tři základní úrovně vlastností. Autoritu, Moc a Moudrost. Každá z těchto vlastností ovlivňuje herní mechaniky hráče a každá z nich se dá vylepšovat. Pokud však hrdina dostane poškození, musí tuto vlastnost dočasně degradovat zpět na nejnižší úroveň, dokud se nevyléčí. Pokud se Vám ale přes tyto všechny útrapy podařilo skolit dvě monstra, tak poté můžete vyrazit na ultimátního bosse, Lokiho, kterého nám přišlo takřka nemožné porazit.

Poslední unikátní mechanika, kterou si tu popíšeme, jsou chrámy, kněží a monumenty. Zní to sice jako tři mechaniky, ale všechny jsou spojeny takřka do jedné. Na určitých místech na mapě jdou stavět chrámy jakožto součást specifické akce. Připomínám, že pokud by se Vám povedlo jich kontrolovat 5, vyhráváte hru. S každým takto postaveným chrámem získáte do své armády kněžího, který se však neúčastní boje. K čemu tedy je? Kolem mapy jsou rozestavěny 3 monumenty legendárních bohů Ódina, Tóra a Frey. Tyto monumenty se postupně staví a vytváří tak kromě lepších efektů pro kněží i krásnější scenérii při hraní. Kněžího tedy vyšlete k libovolnému z monumentů a zvýšíte si potřebnou vlastnost hrdiny.

Tyto a spoustu dalších dílčích akcí můžete vidět v novince od Albi Lords of Ragnarok, severském area-controlu s větším zaměřením na strategii než jenom bezhlavý souboj. Musíme uznat, že nás hra mile překvapila, a to i přes tu přehnaně dlouhou herní dobu při prvních partiích. Materiál komponent je fenomenální a tomu tedy i odpovídá cenovka. Pokud jste tedy milovníky severské mytologie a area-controlů a neřešíte čas, který strávíte u jedné partie, tak tento opus je pro Vás jasná volba.

CZ Distributor: ALBI

Počet hráčů: 1 – 4

Přibližná herní doba: 90+ minut

Doporučený věk: 14+

Článek DESKOVKA: Lords of Ragnarok – Boj o Yggdrasil začíná… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

RECENZE: Skull & Bones – Ty nejsi pirát, ty jsi loď!…

Nejeden hráč si už dlouhé roky přeje parádní pirátskou hru. Představa, že brázdíte nekonečné oceány, zakopáváte poklady, silný soubojový systém jak na vodě tak na souši, krádeže ostatním hráčům, plenění osad. To vše si můžete nechat ve Vaši fantazii do příští hry, která už snad bude podle představ, kterým se přibližuje takový Assassins Creed: Black Flag nebo alespoň Sea of Thieves. Zde totiž očekávejte pouze Early Access něčeho, co mělo zůstat ještě pár let skryto.

Po zhruba sedmi letech vývoje to není úplně ta pirátská fantazie, kterou kdokoli z nás čekal. Jste ztělesněním bezejmenného, docela osobnostně postradatelného kapitána všech moří, s o něco více než několika základními dialogovými možnostmi, které vám poskytnou jakýkoli pocit identity v hlavních vláknech kampaně. Pro vydavatele tak zběhlého ve vytváření dynamických postav a komplexních světů působí Skull and Bones jako hra uvězněná v minulosti.

Jedním ze smutných okamžiků je ten, když zjistíte, jak základní jsou nabídky Skull and Bones mimo loď. Kromě dvou hlavních oblastí – Saint Anne na západě a Telok Penjarah na východě – je tu žalostně málo co dělat, když neplujete. Existuje několik oblastí, kde se můžete dostat na pevninu a nakupovat, chytit nové mise, fušovat na Černý trh nebo občas hledat zakopaný poklad, ale všechny jsou docela jednoduché, navzdory pozornosti věnované navrhování těchto oblastí, aby vypadaly pěkně a byly pěkně prozkoumány. Brzy si všimnete, že se NPC opakují a že rekvizity se replikují i na stejně malé ploše. Netrvá dlouho a pěší průzkum ztratí veškeré kouzlo a zastávky v pitstopech se stanou jen funkční nutností na cestě dál.

Jedinou pobídkou k prozkoumání pobřeží je najít více plánků, které jsou na prodej po všech různých ostrovech. A tady začíná grind. Budete muset najít a zakoupit plány téměř všeho. Brnění a nové zbraně pro vaši loď, různé kusy nábytku, které můžete přidat do své lodi, abyste jí dodali různé bonusy, jako je obnova zdraví nebo staminy nebo zvýšené poškození u určitých typů zbraní, což se týká také munice. Poté, co jsem strávil čas a peníze hledáním plánu a poté výrobou torpédového děla pro svou zbrusu novou loď Bombardier, jsem začal být frustrovaný, když jsem zjistil, že nejen, že nemám plán na munici, ale nikde v Telok Penjarah nemám rakety, které jsem potřeboval k vyzbrojení. Místo toho jsem se musel vydat na plavbu, abych našel někoho, kdo by pro mě měl plán, nebo krabice s municí na prodej, než jsem mohl skutečně připravit zbraňovou bitvu. Je to zvláštní systém, který rychle odhalí zdlouhavé opakování dlouhé hry Skull and Bones a skrytou rabovací (looter-shooter) střílečku v jejím srdci. Musím ale uznat, že jsem nemusel nikdy hledat tzv. na blind, jelikož trackování plánků je takřka nutností a víte tak přesně kam vyrazit.

Základní smyčka hry je zaměřena na vylepšení vaší lodi o lepší zbraně, perky a brnění, ale také s celkovým cílem snažit se to vše co nejdříve vyměnit za větší a lepší lodě. Zatímco váš pirát má svůj vlastní proces levelování, který je spojen s odemykáním další husté kosmetiky, získání přístupu k misím na vyšší úrovni vyžaduje získání lepších lodí a jejich vybavení vylepšenými zbraněmi a brněním.

Tento cyklus je zpočátku velkým hnacím motorem, a to především proto, že plavba po okolí a napadání nepřátelských lodí je skutečným potěšením. Skull and Bones je ohromující hra, kterou je radost objevovat z vody. I když nemůžete fyzicky obsluhovat plachty sami – jako jste schopni v něčem jako Sea of Thieves – budete muset nastavovat kormidlo, vypořádat se s větrem a překonat potíže, jako jsou bouře nebo obrovské lodě ničící vlny. Totéž platí pro samotný námořní boj, ale to by pak vlastně nemělo být překvapením.

Skull and Bones staví na základech, které položila Assassin’s Creed 4: Black Flag z roku 2013 – hra, která tak dobře zvládala boj na lodích. Ubisoft se tak rozhodl tuto zkušenost využít jako alfu a omegu celého titulu. Boj je plynulý a citlivý, můžete si vybrat, které zbraně budete používat, pouhým nastavením směru, kterým vaše loď směřuje. Zbraně mohou mít později také specifické účinky, jako je záplava nebo poškození ohněm, a když uvidíte nepřátele se zbraněmi, jako jsou torpéda nebo minomety, budete si je chtít odemknout sami.

Spoustu toho, co potřebujete, můžete najít pouhou okružní plavbou, vyřazením nepřátelských lodí nebo vytěžením surovin, které můžete spatřit podél pobřeží. Ano, je to tak, dokonce i kácení stromů nebo sběr železa se provádí z vaší lodi pomocí obzvláště světské minihry založené na rytmu – v dnešní době nemůžete ani vylézt z lodi kvůli nějaké ruční práci. Některé věci však budete muset vydrancovat ze základen, které najdete na mapě, kde se objevují další podivné výstřednosti Skull and Bones.

Plundrování je typ mise, kdy útočíte na základnu z vody a útočíte nejen na stavbu podél pobřeží, ale také na lodě, které si pro vás připlouvají ve stále těžších vlnách. Ty rané, které najdete, se dají snadno řešit sólo, ale základny na vyšších úrovních jsou prakticky nemožné bez některých pirátských kamarádů po vašem boku. Můžete volat o pomoc na kterémkoli místě loupení, což vydává výzvu komukoli na mapě, aby vám přišel na pomoc, ačkoli tyto volání o pomoc vyprší po pouhých 60 sekundách. Je frustrující, že žádní piráti, kteří jsou ochotni odpovědět na volání, ve skutečnosti nemohou označit, že jsou na cestě, a dokonce neexistuje ani způsob, jak rychle někomu pomoci přímo z volání, který se objeví na obrazovce.

Totéž platí pro jakékoli světové události, které by mohly nastat, když se plavíte kolem, což je obzvláště zvláštní, protože se pravidelně objevují na opačné straně mapy otevřeného světa a obvykle ve velmi přísném časovém limitu. Nemůžete také volat o pomoc na nic kromě plenění. Můžete najet kurzorem na jakékoli místo plenění a hned tam zavolat podporu, ale nemůžete to udělat u žádné jiné mise vyznačené na vaší mapě, včetně konkrétně označených kooperativních misí nebo událostí vyšší úrovně. Tento roztříštěný přístup k pouhému požádání o pomoc je jasným odrazem celkové struktury pro více hráčů a je jen umocněn snahou hry o matchmaking.

Prostřednictvím Social menu se můžete bavit s ostatními pirátskými kapitány, ale za těch 30 hodin, co hraji Skull and Bones, jsem se ještě s nikým pořádně nevyrovnal. Možná to svědčí o počtu hráčů nebo prostě o lidech, kteří se rozhodli zažít Skull and Bones sólo, jak jen mohou, ale rozhodně to pro mě byla frustrace, když jsem se snažil zažít vše, co hra nabízí. Skull and Bones je hra, ke které potřebujete přátele, jde jen o to, zda najdete někoho, kdo ji bude chtít hrát s vámi.

Ve skutečnosti, čím déle hrajete, tím více vás Skull and Bones bude frustrovat. Questy se opakují a Ubisoft ještě neodstranil některé docela frustrující chyby. Například se to týká Death marky, která nepřetržitě vyskakuje, dokud nevypnete a nezapnete hru. Chyba, která se dokonce stala tak rozšířenou, že se mezi hráči stala docela běžným vtipem.

Skull and Bones působí jako v hra Early Access. Hra, která se téměř dokáže ospravedlnit jako plnohodnotné vydání, ale jenom díky mechanikám plachetnic a námořních soubojů, poněvadž jsou prostě fakt dobré. S tak zvláštními MMO rysy a Late game, které působí jako příliš velký grind za malou odměnu, je opravdu těžké dostát hře, kterou Ubisoft původně nabídl. Možná má potenciál růst stejným způsobem jako Sea of Thieves za posledních asi pět let, ale zatím si nejsem jistý, zda má Skull and Bones stejný závazek k dlouhověkosti. Nazývat hru AAAA titulem je pohrdání hráči a osobně bych za ni v aktuálním stavu dal maximálně 30€.

Vývojáři: Ubisoft

Vydavatelství: Ubisoft

Datum vydání: 13. února 2024

Česká lokalizace: NE

Článek RECENZE: Skull & Bones – Ty nejsi pirát, ty jsi loď!… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

DESKOVKA: ECOS: První kontinent – Co kdyby všechno začalo jinak?…

Co kdyby vznik Země proběhl jinak? Ve hře ECOS se stanete přírodními silami, které tvoří planetu. Každý má však rozdílnou představu o její velkolepé podobě. Dostanete šanci formovat a utvářet svět, který je trochu odlišný od toho našeho. Jakým krajinám, biotopům a druhům se bude dařit, bude záležet jen na vás.

ECOS, novinka na českých pultech, která vznikla již v roce 2019, sklízí mezinárodně skvělá hodnocení. Je až neuvěřitelné, jak vývoj hry dokázal dostat k dokonalosti myšlenku „easy to learn, hard to master“ a my si nyní ukážeme proč je tomu tak. Připravte si skupinku ideálně tří nebo čtyř přátel a jdeme na to!

Vytváření alternativní Zeměplochy se přeci neudělá samo. Dostáváme se tak do rolí samozvaného božstva, kde naším cílem není nic jiného než přetvoření nádherné scenérie plné zvířat do představy nám vysněné. Z původních čtyř políček, se kterými začínáme na herním plánu, tak začnou vznikat obrovské oblasti, které budou mít svůj význam při vzniku flory a fauny. V každém případě tím nejlepším strůjcem událostí může být pouze jediný z nás, a tak dosažením určitého milníku bodů (většinou 80) hra končí. Předem tedy není stanovený počet kol, avšak celá hra se vejde většinou do hodinky. Časovému intervalu dává za pravdu i fakt, že dobrá polovina hry se jede simultánně čili čekání na ostatní je zde pouze minimální.

Hra je plná unikátních a perfektně fungujících mechanik, které sice samostatně jinde naleznout můžete, ale zde je vše dohromady posunuto ještě o úroveň výše. Očekávejte tak kombinaci pokládání hexových polí, která standardně vytváří biom pro život, společně s kartami, jež spouští efekty při zaplacení jejich ceny a ve finále náhodné tahání elementárních kamenů z krásného plátěného pytlíku, které tvoří pocit Osadníků z katanu, aneb získaní efektu pro všechny hráče, ať už na zaplacení ceny karty, či otočení univerzální destičky hráče. Pokud se dokonce držíte základního setupu hry, tak můžete očekávat v ruce příjemně vybalancované karty pro každého z Vás, aniž byste se museli o něco starat a bát se, že si někdo hru neužije.

U kamenů se ještě musíme zastavit, jelikož zkrátka dělají alfu a omegu celého opusu. Elementů je hned několik a každý z nich je potřeba na jiné typy karet. Několikrát se však stane, že zkrátka nemůžete daný element nikde využít. Na to však vývojáři mysleli a každý hráč má k dispozici svoji univerzální destičku, kterou otáčí za každý element, který jinde nevyužil. Za každé druhé nebo třetí otočení tak hráč získá efekt, který by třeba ani jinde získat nemohl, jako je líznutí nové karty, či zahrání nové karty. Vše má tak svůj řád a nikdy nelitujete dané situace. Vytažení elementu tak ztrácí na frustraci a získává na zábavě.

Za zmínku ještě určitě stojí zvířata, která hrají obrovskou roli při vytváření světa ECOS. Dobrá třetina karet nějakým způsobem interaguje se specifickým druhem na planetě. Důležité je si však uvědomit, že například taková antilopa nikomu nepatří a tím, že ji někdo vytvoří, může pomoct s interakcí jinému hráči například během pohybu stáda. Vzniká tu tak obrovská interakce mezi hráči, a to nejen díky zvířatům, ale například během vytváření nového biomu, či biotopu. Když k tomu připočítáme ještě skvěle vytvořené „podmínky“, které zvířata dle selského rozumu mají, kupříkladu antilopa nemůže do oceánu, žralok na poušť, a naopak hroch může všude, tak dostáváme perfektní směs inteligentního utváření života.

Ve finále karty jsou perfektně přehledné, a to i v případě, kdy je musíte otáčet o 90 stupňů, pravidla jsou skvěle napsaná a přeložená (až na nějaké drobnosti), materiál je nadprůměrně kvalitní a všeobecně je kvalita znát na každém kousku. Mnozí si stěžují na „art“ karet, políček, elementů apod. nicméně za nás díky jeho jednoduchosti získáváme mnohem větší přehled po mapě, a tak nás to absolutně neuráží. Selský rozum lze využít během hraní více, než by se, kde jinde dalo očekávat. Pohyb zvířat tak řešíte podle patřičných biomů, stromy mohou růst pouze v určitém biomu a pokud je k dispozici hora, tak může být o strom navíc apod. Vše dává dohromady smysl a vytváří tak ucelený žánr s příjemným herním prvkem náhody. Budeme se tak těšit na rozšíření Nový horizont.

CZ Distributor: Tabletop Games

Počet hráčů: 2 – 6

Přibližná herní doba: 45 – 60 minut (první hra spíš za 120 minut)

Doporučený věk: 14+

Článek DESKOVKA: ECOS: První kontinent – Co kdyby všechno začalo jinak?… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

Vyhlášení soutěže o Včelín

Ještě před vyhlášením se sluší a patří poděkovat všem zúčastněným za obrovský zájem a Albi za poskytnutí jednoho kousku pro naše čtenáře. Jsme rádi, že Vám můžeme vytvářet články nejen o deskových hrách!

Kromě toho se ještě s Vámi rádi podělíme o recenzi Včelína na odkazu zde a nyní jíž hurá na vyhlášení. Náhodně jsme vygenerovali číslo v počtu čtenářů, kteří splnili všechny podmínky, čili sdíleli soutěž a označili hráče, se kterým si hru náležitě užijí. Do toho jsme započítali i čtenáře, kteří nemohli označit své děti, jelikož zkrátka FB ještě nemají.

A VÍTĚZEM SE STÁVÁ:

Eva Hadačová

Gratulujeme!

Článek Vyhlášení soutěže o Včelín se nejdříve objevil na GAME PRESS.

SOUTĚŽ: Desková hra Včelín – Hra sladká jako med…

Již několik dní soutěžíme na naších sociálních sítích o kopii novinky Včelín od vydavatelství ALBI. Soutěž se již blíží ke svému konci a pokud jste se ještě nezapojili, tak je k tomu nejvyšší čas.

Samotná soutěž o tento opus probíhá přímo na našem Facebooku, ta však končí již tuto neděli 18.2. v 18:00. V den ukončení vybereme náhodného vítěze, který splnil podmínky registrace do soutěže a bude se tak moc těšit začátkem týdne na svoji novou deskovou hru ve sbírce.

Článek SOUTĚŽ: Desková hra Včelín – Hra sladká jako med… se nejdříve objevil na GAME PRESS.

❌