RECENZE: Helldivers 2 – Úsvit vesmírné demokracie
Komu by se při sledování prvních upoutávek na Helldivers II nevybavil film Hvězdná pěchota. Tento film, ze kterého si pamatuji především Denise Richards a nazelenalou krev stříkající z přerostlého hmyzu. V Helldivers II onu hnědovlasou herečku nenajdete, brouků vám ale nabídne přehršel. Jak se druhý díl povedl a proč vývojáři radili hráčům, aby hru nekupovali?
Recenzovaná verze: PlayStation 5
Hra se odehrává ve vzdálené budoucnosti, kdy se lidstvo zajímá především o šíření své vize o demokracii a vše ostatní jde zcela stranou. Demokratické myšlení se lidé nesnaží vštípit jen již zmiňovaným broukům, ale taktéž i robotické rase. Ta má ovšem trochu jinou představu o podobě vesmíru a na řadu tak logicky přichází atomové bomby.
Ať už se rozhodnete ze své kosmické lodi vyskočit na plechovky nebo na brouky, tak vězte, že tak můžete učinit až se třemi dalšími hráči. Jakmile přistanete na jedné z řady planet, kterým chcete vštípit své politické názory, tak zjistíte, že Helldivers II jsou intenzivní řežba z pohledu třetí osoby, která klade nejen důraz na taktické myšlení, přesnou mušku, ale také rozumné využívání vašich hraček, jako autonomní samopaly, letecké nálety či útočné drony. Ve hře je totiž tzv. friendly-fire a na místě je tak dostatečná komunikace a sehranost. Nepříjemným nehodám se ale stejně nevyhnete. Tyto „nehody“ ale často působí spíše komicky, než že by se jednalo o stěžejní situace, na kterých by vysel osud vaší mise.
Misí a úkolů je zde relativně hodně. Na každé planetě máte předem dané questy a pokud se vám je podaří úspěšně splnit a následně se bezpečně vrátit do vaší vesmírné kocábky, budete bohatě odměněni. Za medaile a kredity si následně odemykáte odměny v Battle Passu a nové schopnosti. Utrácet můžete i přímo na své lodi. Tyto investice vám zvednou kvalitu vzdušné podpory, která je vám během všech misí poskytována.
A jak se vlastně Helldivers II hraje? Jak jsem již zmínil, jedná se o third-person střílečku pro 4 hráče od studia Arrowhead. Všechny mise začínají tak, že necháte vystřelit z vašeho vesmírného křižníku kempícího na oběžné dráze směrem k povrchu planety. Jakmile vylezete z ocelové kapsle, tak se instantně ocitáte v ohrožení vašeho virtuálního života. Pomocí L1 a správné kombinace šipek si přivoláte zbraně, které jste si navolili před začátkem mise. Stejným způsobem pak přivoláváte raketové nálety a další podporu, kterou vám poskytuje vaše loď, která na vše dohlíží z vrchu. S pomocí vašich kolegů následně plníte rozmanité mise. Odpalování raket, ničení hmyzích hnízd nebo sbírání materiálů na vylepšení lodi jsou jen skromným výběrem z celkového arsenálu. Proti vám se ve valném počtu staví brouci různých druhů a velikostí. Někteří umí plivat kyselinu, jiní jsou menší a mrštní, někteří vypadají jako obrněný tank, další pak jako šestinohý mrakodrap. Podobná rozmanitost je i u robotických nepřátel, jen s tím rozdílem, že souboje s roboty mnohdy připomínají frenetickou laser-show. Jakmile splníte vše co potřebujete, vydáte se na místo vyzvednutí, kde si pro vás přiletí evakuační tým.
Až na nutnost týmové souhry a jasné komunikace působí Helldivers 2 jako celek extrémně přímočaře. Ve hře vlastně nenajdete ani žádnou klasickou kampaň. Prostě jen bráníte naši planetu, Super Earth, před nebezpečím z vesmíru a přitom šíříte vaše politické názory. Nic víc, nic míň. Vývojáři slibují dodat příběhovou kampaň až dodatečně. Prozatím se ale musíme obejít bez jakéhokoliv data a pokusit se hru užívat ve stavu, ve kterém ji vývojáři vypustili ven.
Po dobu mého testování jsem se se hrou mnohdy trápil. Nemohla za to herní náplň, ale servery hry, které nebyly připraveny na extrémní úspěch hry. V době největší krize jsem se více jak den do hry nedostal. A komu se to náhodou povedlo, tak ten měl následně problém s matchmakingem. Tento problém se ale paradoxně týkal jen konzolí PlayStation. Díky postupnému navyšování kapacity severů se hráčům na Steamu tyto problémy převážně vyhýbaly. Není tak divu, že studio si tento úspěch vytrpělo do poslední kapky a kromě slibů o brzké nápravě se vývojáři nechali na sociálních sítích slyšet, že není úplně vhodná chvíle hru kupovat. Svou odvahu ale následně pohřbili nesmyslným 2XP eventem, který krvácející servery opět zaplnil. V době vydání této recenze již vše běží jako po drátkách. Pozdě, ale přece.
Čestný odstavec si bezesporu zaslouží soundtrack hry. Skladba A Cup Of Liber-Tea se mi velmi rychle dostala pod kůži a i přesto, že se nejedná o nikterak originální song, tak velmi přesně vystihuje premisu hry a vše tak do sebe perfektně zapadá. Chytlavá melodie ale není vše, co bude lahodit vaším uším. Sound-designu obecně se dostalo značné péče a i díky tomu působí všechny přestřelky, exploze a skřeky skomírajícího hmyzu velmi uspokojivě a zábavně.
A právě v těchto aspektech hra v mých očích boduje především. Na to, jak moc lineární hra je, tak je až překvapivě zábavná a jakmile hrajete s přáteli a ne bandou náhodných hráčů, tak se Helldivers II jen velmi těžko vypíná a mnohdy tak padne i klasická hláška: „Ještě jednu misi.“ Především kvůli problémům se servery jsme s vydáním recenze příliš nepospíchali a čekali jsme, až bude veškerá neplecha napravena. A to se stalo. Nic vám tak nebrání usednout do křesla a obohatit naši galaxii o špetku demokracie.
Vývojáři: Arrowhead Game Studio
Vydavatelství: Sony Interactive Entertainment
Datum vydání: 8. 2. 2024
Česká lokalizace: Ne
Platformy: PC, PlayStation
Článek RECENZE: Helldivers 2 – Úsvit vesmírné demokracie se nejdříve objevil na GAME PRESS.